Ne Londýn. Ne Paříž. Ale Moskva je největším městem Evropy. Svým počtem obyvatel, který přesahuje 12 milionů tak snadno předčí celou Českou republiku. Hlavní město Ruské federace v nás může vyvolávat hluboce zakořeněné předsudky. Ty ale při její návštěvě s klidným srdcem hoďte stranou.
Moskva vás překvapí jako žádné jiné město. Je totiž tak odlišné a plné kontrastů, že tomu podobné byste jen těžko hledali jak v Evropě, tak kdekoliv jinde na světě.
Protože je Moskva hlavním městem největší země na světě, člověk by čekal centrum oplývající nekonečným množstvím historických památek. To tady ale bohužel nenajdete. Moskva je dnes moderním městem, druhým nejdražším v Evropě a nejsevernější megalopolí na světě. Označení „metropole” by při jejích 2511 km² nebylo dostatečné. Nebude to ale jen její velikost, co vás bude fascinovat. Už při první procházce vás „praští” do očí její výrazné kontrasty. Zbytky historických budov z carského období zastiňují socialistické stavby a sídliště. Nádherné pravoslavné kostely se zlatými kopulemi zase stojí bok po boku luxusním obchodním centrům i industriálním stavbám. A nad tím vším se tyčí obří skleněné mrakodrapy.
Hledání identity a nekonečné utváření podoby Moskvy
Matička Moskva nebo také srdce Ruska, jak se Moskvě někdy přezdívá, je politickým, kulturním i obchodním centrem celé země. Je sídlem prezidenta i patriarchy ruské pravoslavné církve. V Moskvě najdeme většinu federálních úřadů, významné firmy, přes 600 vědecko-výzkumných ústavů a 273 vysokých škol. Díky tomu Rusové o Moskvě s oblibou říkají, že je státem ve státě. Jejím obyvatelům se však vždy nežilo snadno a své místo si Moskva musela těžce vydobýt.
První zmínky o tvrzi na břehu řeky Moskvy pocházejí už z roku 1147. Tehdy to bylo ještě městečko s dřevěným opevněním – původce dnešního Kremlu. Od té doby byla Moskva dějištěm mnoha zvratů a revolucí, které zahýbaly dějinami Ruska. Během nich bylo město vypleněno nebo vybombardováno a znovu postaveno tak, jak se zlíbilo těm, kteří zrovna stáli v čele. Prodělalo tak spoustu změn, než si získalo svou současnou podobu.
Zlatý věk Moskvy aneb Od dřevěného opevnění k jednomu z největších hradebních komplexů na světě
Největší proměnu prodělala v 15. století za vlády Ivana III. Kníže se zasloužil nejen o to, že se Moskva stala hlavním městem ruské říše, ale také o evropský vzhled města. O ten se postarali italští architekti, které do země pozval.
V té době byl také postaven Kreml. Pevnost z pálených cihel s 20 věžemi se stala neodmyslitelnou stavbou a symbolem Moskvy. Červené zdi, které se táhnou až 2 kilometry do dálky, neukrývají jen ruského prezidenta, ale také nejvýznamnější ruské kostely a paláce. Právě Kreml byl středobodem celé Moskvy. Kolem něj se postupně město rozrůstalo v pravidelných kruzích jako obří spirála.
V těsné blízkosti Kremlu se rozprostírá druhý a rozlehlý skvost Moskvy. Je jím Rudé náměstí o rozloze 70 000 m². Při jeho délce 695 (a šířce 130) metrů je skoro obtížné dohlédnout na druhou stranu. Vůbec nejznámější a nejnavštěvovanější místo Moskvy spolu s Kremlem je od roku 1990 zapsáno mezi kulturní památky Světového dědictví UNESCO.
Cukrkandlový chrám a další skvosty Rudého náměstí
Návštěvníky na Rudé náměstí láká především světoznámý chrám Vasila Blaženého z 16. století, který je postavený v tradičním ruském stylu. Kostel vypadá, že byl „uplácán” z cukru a zmrzliny a je tak barevný, div, že jeho obdivovatelům nepřechází zrak. Na fotkách se může zdát jako kýč. Jakmile se ale ocitnete před ním a vidíte ho na vlastní oči, propadnete jeho kouzlu dřív, než stihnete říct „cukrkandl”.
Další významné pamětihodnosti, které zdobí Rudé náměstí, jsou Kazaňská katedrála a Spasská věž Kremlu. K romantičnosti náměstí přispívá budova luxusního obchodního domu GUM, která se večer rozzáří ve světle žárovek. Uvnitř můžete utratit pár výplat v tisícovce obchodů nejdražších značek. Ti, kteří touží spatřit nabalzamovanou mrtvolu Vladimira Iljiče Lenina, si mohou vystát nekonečnou frontu do Leninova mauzolea.
Další vlna proměn: Upadnutí do stínu socialismu a megalomanské stavby triumfalismu
Ne vždy však Moskva stála na výsluní. V roce 1712 se car Petr I. Veliký rozhodl přesunout hlavní město do Petrohradu, které mělo být díky poloze u Baltského moře oknem do Evropy. Po první světové válce, kdy se moci chopili bolševici, však Lenin vrátil statut hlavního města zpět Moskvě.
Za diktatury Josifa Stalina Moskva opět razantně začala měnit svou tvář. Tehdejší diktátor chtěl z Moskvy vybudovat nejmodernější metropoli, nad kterou budou ostatní města blednout závistí. Od roku 1934 byl v Rusku za architektonický styl uznáván pouze tzv. socialistický realismus a Moskva tak rychle upadala do šedi a bezduchosti. Bouraly se kostely a středověké uličky a zvětšovala se prostranství pro průvody a vojenské přehlídky. Podle megalomanských plánů se mělo přímo na Rudém náměstí postavit lidové komisařství těžkého průmyslu, které by se bývalo stalo největší budovou na světě.
I když od stavby tohoto kolosu Stalin po druhé světové válce upustil, s výškovými budovami si pokoj nedal. Tou dobou se Ruskem šířil nový monumentální směr, tzv. triumfalismus. Nad Moskvou „vyrostlo” 7 betonových mrakodrapů, kterým se říká Sedm sester. Nejznámějšími z nich jsou Lomonosovova Moskevská státní univerzita a 206 metrů vysoký hotel Ukrajina. Určitě nepřehlédnete ani ministerstvo zahraničních věcí na konci třídy Arbat.
(Snad) konečná přeměna Moskvy v bohatou a pulzující megalopoli
Po rozpadu Sovětského svazu Moskva znovu měnila svůj vzhled. A mění ho stále, tentokrát však beze strachu na další srovnání se zemí. Dnes se tu vztyčují jedny z nejvyšších a nejmodernějších mrakodrapů v Evropě, které jsou důkazem rostoucí prosperity Moskvy. Jejich největší přehlídku lze spatřit v obchodní čtvrti Moskva-City přezdívané „město ve městě”. Hlavní město Ruské federace vzkvétá v moderní a bohatou megalopoli, kterou každý rok touží spatřit na 21 milionů turistů.
Co si ještě nenechat ujít v Moskvě:
- Bolšoj těatr neboli Velké divadlo patří údajně k nejkrásnějším divadelním budovám na světě. Právě tady se odehrály premiéry světoznámých baletů Labutí jezero nebo Louskáček.
- Pokud jste milovníci ruské literatury, nesmí vám ujít muzea a domy literárních velikánů jako Alexandra Puškina, Lva Tolstého, F. M. Dostojevského nebo Vladimíra Majakovského.
- Pokud máte rádi netradiční muzea, zavítejte do muzea matrjošek, kosmonautiky či ruské vodky.
- Moderní, avšak stále tradiční ukázkou ruské architektury, je Izmailovsky Kremlin. Tvůrci zábavního komplexu se nechali inspirovat ruskými pohádkami. Na okraji Moskvy proto stojí ten nejbarevnější hrad, co jsem kdy viděla.
- V metru, které je rozhodně nejrychlejším způsobem dopravy po Moskvě, se nezapomeňte zastavit ve stanicích Komsomolskaya, Kievskaya, Arbatskaya či Taganskaya. Jejich interiér zdobí zlacené nástěnné malby či křišťálové lustry a vytváří nádhernou podzemní galerii.
Co se ještě hodí vědět:
- Pro vstup do Ruska je potřeba vízum. I jen prodloužený víkend v Moskvě se tak může díky tomu značně prodražit.
- Je potřeba alespoň základní znalost azbuky a ruská slovíčka. Anglicky se tu jen těžko domluvíte.
- Vzhledem k její velikosti, doporučuji mapu Moskvy.
- Protože moskevské metro má 222 stanic, hodí se i jeho mapa.
