Během cestování po Vietnamu zažijete opravdu ryzí poznání této země, kultury i lidí. Autentičnost na vás přímo srší. Navíc ve Vietnamu, i přes nedávno ukončenou válku (1975 je opravdu nedávno, odkaz války silně dýchá ze všech pórů země), najdete zajímavou přírodu (přestože jí tam moc nezbylo), velmi příjemné lidi a krásné chrámy a města.
Jedno takové opravdu výjimečné městečko nese název Hoi An. Paradoxem je, že se jedná o jedno z nejturističtějších míst, ale tento fakt právě dotváří celou atmosféru. Pojďme prozkoumat nejen Hoi An, ale i další místa středního Vietnamu. Konkrétně zamíříme do provincie Quang Nam a Da Nang.
Než se ovšem pustím do demonstrování barvitých důkazů, proč navštívit zrovna tento kout světa, tak trochu praktických informací. Do Vietnamu se létá čím dál levněji, letenky seženete již kolem deseti tisíc. Po Vietnamu se pak můžete pohybovat zcela pohodlně moderními vlaky (časté jsou i noční s lůžky), autobusy, na skútru, letecky (přelety vyjdou v řádech stovek). Auto jsme nezkoušeli, ale vzhledem k tomu, že jsme hravě zvládli skútr i v těch největších městech, tak bych se toho nebála (navíc řízení skútru je dost velká zábava!). Vzhledem k rozloze Vietnamu (331 210 km²) a faktu, že se tvarem jedná o podlouhlou nudli (dlouhou kolem 3,5 tisíc km), zde najdeme ve stejný čas rozdílné počasí v různých částí země. Přesto období dešťů není překážkou pro cestování…
Lampionové městečko Hoi An
Při svém cestování napříč Vietnamem jsem navštívila spoustu míst, avšak Hoi An mi tak trochu vyrazil dech. Více turistů na jednom místě jsem dlouho neviděla. Není se čemu divit. Důvod jsem pochopila hned při příjezdu do tohoto malebného městečka. Ještě daleko od centra mě ihned ovanula síla atmosféry, která vznikla díky všudypřítomným lampionům. Ty najdete například: na mostech, v ulicích, na tržišti, jako výzdobu v obchodech, restauracích, kupodivu i na osvětleních a tak dále. Když nevisí lampiony, pohupují se zde vlaječky, fáborky, třásně…
Avšak Hoi An nenavštívíte jen kvůli lampionům. Pokud si stejně jako já prostřednictvím cestování postupně vybavujete svou domácnost drobnostmi, tak zde bez nadsázky nakoupíte to nejkrásnější vietnamské zboží. Kromě různých dóziček, konviček, zvonkoher, běhounů na stůl zde koupíte i krásné suvenýry či barevné, pohodlné leč ne příliš kvalitní oblečení.
Vietnam vyniká kromě jiného také svým vyhlášeným „jídlem z ulice“, neboli street food. A i v Hoi An najdete jeden z nejchutnějších night marketů, kde se velmi dobře najíte přímo na ulici. Většinou se jedná o cokoliv napíchnuté na špejli a grilované přímo před vámi. Populárním pokrmem jsou také plněné bagety (Banh Mi), ryby a hlavně polévky (Pho).
No a na závěr prohlídky městečka Hoi An bych jeho návštěvníkům chtěla rozhodně doporučit noční procházku. Místní se usilovně snaží podporovat již zmíněnou netradiční atmosféru (a popravdě i vydělat na turistech co nejvíce). Navečer máte možnost zakoupit lampiony a buď z břehu, nebo za další poplatek z loďky pouštět lampiony štěstí se svými přáními po místní řece. Asi si dokážete představit, jak to v noci vypadá – ulice osvětlené lampiony a do toho se navíc rozsvítí i řeka…
Kulturní dědictví My Son
Jak jsem již na začátku zmínila, odkaz války je velmi patrný. Dopady se neodrazily pouze na velké části přírodního bohatství, ale k újmě přišlo i to kulturní. Necelých 40 km od Hoi An najdeme zbytky chrámového komplexu My Son.
Posvátné a historické místo v horách sloužilo již od 4. století mnichům jako jejich útočiště, obydlí a místo modliteb a odpočinku. Ruiny sice ještě úplně nepodlehly lidské hlouposti, ale rozkradené a rozstřílené stavby budí vcelku smutný dojem. Válečnou kořistí se dokonce staly i hlavy soch, jež tvoří přímou součást staveb. Nicméně i tak My Son představuje jednu z nejvýznamnějších památek Vietnamu a v roce 1999 se místo zapsalo na Seznam světového dědictví UNESCO.
Chùa Linh Ứng
Po návratu z necelých 40 km vzdálené památky My Son jsme v Da Nang zašli do přímořské restaurace na pozdní oběd. Kocháme se výhledem na vlny a přemýšlíme, co se to tam v dálce na kopečku poloostrova Thọ Quang tyčí. Času do odjezdu nočního vlaku je dostatek a naše skútry parkují před restaurací, tak proč se nevydat za tím bílým sloupem? Čím jsme se blížili, tím se nám rozjasňovalo. Bílý sloup není pouze sloupem, jedná se o téměř 70 metrů vysokou sochu tzv. Lady Buddha. Nakonec se z toho vyklubal posvátný komplex s budhistickým chrámem Chùa Linh Ứng, který obklopují i další (značně menší) sochy, pagody, a hlavně překrásné výhledy na město Da Nang a hlavně na pobřeží a oceán. Takové neplánované překvapení mám na cestách nejraději!
Doporučení na závěr:
Pokud se podíváte na mapu a vyznačíte si výše popisovaná tři místa, vznikne pomyslný trojúhelník. Tuto oblast vřele doporučuji projet na skútrech, což je samo o sobě zážitkem. Zastavit se můžete i na krásných plážích města Da Nang, které náznakem připomínající Miami Beach (ale tak před několika desítkami let). Do a z Da Nang se zcela pohodlně dostanete jak vlakem, ale hlavně se zde nachází i letiště!