To nejlepší z Chorvatska – poznejte krásu národních parků

Ostrovy (přírodních) pokladů

Chorvatsko má přes tisícovku ostrovů, ale některé z nich vynikají tak, že si získaly status národního parku. Souostroví Kornati se skládá z 90 až 147 ostrovů (záleží, co ještě je za ostrov považováno). Pohled z lodě na holé zaoblené kužely vykukující z modré hladiny vás zaplaví zvláštním klidem. Původní lesní porost musel ustoupit vyšším cílům – chovu ovcí a pěstování oliv. Na ostrovech pro jejich nehostinnost nenajdeme stálé osídlení. Majitelé ostrovů, což jsou z 90 % obyvatelé ostrova Murter, sem jezdí krátkodobě odpočívat nebo rybařit. Především ale objevili zlatý grál, kterým je tzv. „Robinsonská turistika“. Možná byste se divili, jak je drahé ubytování bez vody a elektřiny populární.

To pobyt v národním parku na souostroví Brijuni má třpyt luxusu. Zdejší historické vily dýchají slávou časů, kdy je navštěvovaly osobnosti od Franze Ferdinanda až po Lolu Lollobrigidu. Zval si je sem prezident Jugoslávie, „tatíček“ Tito, který si ostrov Velki Brijun zvolil jako své letní sídlo a řídil odtud diplomacii i chod státu. Při prohlídce členitého ostrova míjíte golfová hřiště, parky se subtropickou flórou, dubové a vavřínové lesy. Místo ovcí tu traviny spásá stádo zeber či antilop. Ne, neblouzníte z horka. Jsou to dary, které Tito dostal od svých význačných hostů.

Třetí ostrovní národní park je zase úplně jiný. Ačkoli je Mljet považován za jeden z nejatraktivnějších jadranských ostrovů, masová turistika ho nezaplavila. Jeho severozápadní část, která tvoří národní park, vyniká divokou krásou a svěží vegetací. Borové lesy obklopují dvě krasová jezera se slanou vodou. Na jednom z nich leží jako perla ostrůvek s benediktinským klášterem. Mljet si můžete projet na kole a u jeho břehů se potopit k torpédoborci z II. světové války nebo dokonce k římské lodi ze 3. století.

Strže a vrcholy chorvatského krasu

Bije-li vaše srdce spíše pro horská panoramata, najdete ten skutečný ráj v chorvatském vnitrozemí. Národní park Paklenica v jižní části pohoří Velebit je úchvatnou přehlídkou dramatických vápencových skal. Protínají ho dva hluboké kaňony: Malá (avšak náročnější) Paklenica okouzlí milovníky outdooru divokou, ničím nedotčenou přírodou. Stezka stoupá úzkou skalní soutěskou i korytem vyschlého potoka a nevyhýbá se ani členitým balvanům. Velká Paklenica je díky své přístupnosti více turistická, ale jistě nezapřete, že osvěžující zmrzlina přijde vhod. Jako bonus tu navíc najdete krápníkové jeskyně či skalní tunel, kde se skrývala jugoslávská armáda. Pro výhledy na zalesněné rokle i mořské pobřeží si můžete vystoupat pokaždé na jiný vrchol ve výšce od 700 až po 1757 m.

Národním parkem byl v roce 2000 vyhlášen i Severní Velebit mezi městy Šibenik a Knin. I tady duše zaplesá nad krásou hustých lesů, strmých roklí a zvrásněných hřebenů. Jihozápadně od Záhřebu najdete méně známý, ale o nic méně zajímavý NP Risnjak. Rozkládá se na několik hustě zalesněných kopcích, z nichž nejvyšší má 1 528 m. Krajinou jedlových lesů, bělostných skalních útvarů a zurčících křišťálových potůčků vás provede třeba stinná stezka Leska.

Vodopády na všechny pády

Plitvická jezera         

Řeka Krka mezi městy Knin a Skradin zformovala překrásné krasové údolí s několika vodopády. Neposedná říčka přeskakuje kořeny a travertinem zpevněné trsy trávy, které vytvářejí přirozenou hráz stupňovitých jezírek. Gradací sedmnácti kaskád je impozantní vodopád Skradinski buk, pod kterým se můžete i vykoupat, ale také Roški slap u Visovackého jezera stojí za pozornost.

Když vynásobíte národní park Krka asi tak deseti, přidáte navíc pár dalších říček a podzemních pramenů, a také o hrst víc endemitů, vyjde vám největší chorvatský klenot jménem Plitvická jezera. Na téměř 30 000 hektarů se mezi zalesněnými kopci třpytí šestnáct průzračných jezer propojených sérií kaskád a vodopádů. Mezi tím vším tyrkysem procházíte po úzkých dřevěných chodníčkách a nevíte, kam koukat dřív. Nejvyšší z více než stovky vodopádů má neskutečných 76 m!

Výčet národních parků tím končí, ale co ty desítky dalších přírodních parků a rezervací? Milé Chorvatsko, nezbývá než se zase vrátit.

Autor: Karolína Chmelařová – píše pro CK Mundo, která pořádá zájezdy do chorvatských národních parků

Víte, že…

… Chorvatské národní parky posloužily jako filmové kulisy slavným příběhům o „divokém západu“?

• Lokací proslulého „Pokladu na stříbrném jezeře“ bylo Plitvické jezero Kaludjerovac
• Velká Paklenica ztvárnila mimo jiné kaňon duchů, kde rudý náčelník Vinnetou přechytračil Utahy, a kde Old Surehand uhýbal před lavinou kamenů
• Vodopád Skradinski buk na řece Krka byl místem romantických setkání Old Shatterhanda s Nšo-Či i jeho legračního přítele Sama Hawkinse s dívkou zvanou Myší ocásek
• V jižní části pohoří Velebit se tyčí dominantní masiv Tulove Grede (filmový Nugget-tsil), kde se odehrála osudová bitva ve filmu „Vinnetou − poslední výstřel“, a dodnes tu stojí kamenné mohyly Inču-čuny a Nšo-či