Siamský záliv (též známý pod názvem Thajský) skrývá mnoho ostrůvků, kam můžete zamířit za relaxací i poznáváním. Pokud chcete skloubit oboje a okusit vietnamskou kulturu, ideální destinace nese název Phu Quoc. Sice leží těsně u Kambodži (pouhých 15 km), ale jedná se o největší ostrov oficiálně příslušící k Vietnamu. Přezdívá se mu nefritový a úředně pod něj spadá dalších 21 okolních ostrůvků (které mimochodem také stojí za vidění, zejména Mong Tay Island.
Vietnam a azurové moře?
Když se řekne Vietnam, málo kdo by si představil pláž s bílým pískem a azurové moře… Čemuž se není co divit. Vietnam opravdu není takovou destinací. Přestože pobřeží země měří téměř 3,5 tisíce kilometrů, kontrast azuro s bílou najdete jen výjimečně. Takovou souhru hledejte spíše na okolních ostrovech. Jako jedny z nejkrásnějších se uvádí například: Con Dao Island ležící jižně od Sajgonu. Dále pak nedaleko Hoi An ostrov Cham Islands či Cat Ba v Dračí zátoce. Hned vedle Hon Tre se rozkládají krásné ostrůvky Hon Mot a Hon Mun. Ale bílý písek si s jistotou užijete na pláži Sao Beach právě na ostrově Phu Quoc.
Proč se (ne)vydat právě na Phu Quoc?
Přestože ostrov leží v Thajském zálivu, tak bych chtěla upozornit, že Phu Quoc nelze porovnávat s thajskými ostrovy. Pláže nejsou až tak krásné a čisté. Na jednu stranu je úžasné, že se Vietnam stále ještě řadí mezi místa méně turistická. Na druhou stranu se, i díky tomuto faktu, ještě úplně tak nedbá na úklid a obecně zpracování odpadu. Na pláži zcela běžně najdete vyplavené nánosy obsahu popelnic, které se sypou do moře. Situace na místech přímo u restaurací či bungalovů je mnohem lepší, ale jakmile zajdete někam dál, mnohdy narazíte na odpadky nejen na břehu, ale i ve vodě.
Konkrétní příklad představuje pláž Sao Beach. Dlouhá bílá pláž s pudrovým pískem, který je na dotek tak jemný a příjemný. Voda jde krásně do kontrastu. Ale ty odpadky! Než jsem se sem vydala, pročítala jsem cestovatelské diskuze. Mnozí si stěžovali na nepořádek. Ale já se přeci nenechám jen tak odradit, a hlavně lidé mnohdy přehánějí…O to větší zklamání mě čekalo. Odpadky opravdu kazí celkovou idylku, ale já pevně věřím, že se situace bude do budoucna zlepšovat.
Jak se lze na ostrov dostat?
Spojení s pevninským Vietnamem zajišťují lodě. Mnohem rychlejší, více využívanější a i levnější variantou je letecké spojení. Z Ho Či Minova města se na mezinárodní letiště Phu Quoc dostanete za necelou hodinu. Zpáteční letenka stálá jeden milion vietnamských dongů, což v přepočtu na české peníze dělá necelou tisícovku.
Co zde prozkoumat?
K prozkoumání rozhodně doporučuji půjčit si skútr (což vychází na 150 – 200 Kč na den). Ostrov má příjemnou rozlohu 573 km2, takže ho můžete procestovat hodně detailně. Jen na některé severní části turisty nepouští. Jedná se o vojenskéá území, ale nemusíte se vůbec ničeho obávat. Žádné vojáky se zbraněmi zde nepotkáte, jde o pozůstatek z minulých dob.
Vcelku zbytečně jsem naplánovala náš pobyt tak, že jsme spali na více místech. Velikost ostrova je ideální – pohodlně lze vyjíždět z jednoho místa, ale přesto se zde člověk nenudí. I na Sao beach většinou turisté jen přijíždějí během dne a navečer odjíždějí. Sice potom nastane klid, možná až strašidelný (do mrtvolného ticha hřmí moře, lidí moc nepotkáte a se soumrakem se shlukují psi, kteří během noci vyjí). Mimo sezónu i život na pláži utichá s večerním odlivem turistů a většina restaurací brzy zavírá.
Co si zde koupit?
Phu Quoc je známý výrobou rybí omáčky a pěstováním pepře. Na ostrově najdete několik plantáží a do některé z nich máte možnost jít na prohlídku. Pokud nekoupíte koření přímo tam, tak nejen pro něj zajděte na noční trhy. Na Bach Dang Night Market nakoupíte pepř jak sušený, tak i čerstvý. Navíc si můžete dát k večeři třeba hada nebo i něco lepšího…
V severní části ostrova se nachází Starfish Beach. Mělká průzračná voda je opravdu plná kvanty oranžových hvězdic. Navíc vesnička, kde zaparkujete svoje vozítko nebo kam se necháte dovést (služba taxi je rozšířená a levná), vám poodhalí neturistickou část ostrova. Jedná se o diametrální rozdíl mezi centrální částí, kde se shlukuje většina turistů (zejména z Ruska) a tímto zákoutím.
Po cestě od Starfish Beach lze navštívit restauraci Biên Hải Quán. Zde mi chutnalo úplně nejvíce ze všech navštívených restaurací na ostrově (a že jich bylo opravdu hodně), takže jsme se sem dokonce opakovaně vrátili. Navíc při vychutnávání výborného jídla se před vámi rozprostírá výhled na kambodžský ostrov Koh Seh.
K plážím neodmyslitelně patří pospávající psi a pro Asii tak typické houpačky a houpací sítě. Ze všech navštívených pláží bych vyzdvihla zmiňovanou Sao beach. Pokud stojíte o bílý písek, ale méně turistů doporučuji dojet si hnedka na sousední Khem Beach.
Ale pozor, jednu část pláže si nárokuje obrovský hotelový komplex Marriott a přes jejich hotel na pláž nechtějí pouštět nikoho, kdo u nich není ubytovaný nebo si nezaplatí velmi drahý oběd. Ovšem existuje zde ještě jedna trochu krkolomná přístupová cestička. Hnedka jak minete válečné muzeum (návštěvu doporučuji), které máte po levé ruce, tak lze odbočit doleva. Cesta není nejlepší, poté se dokonce mění v písečnou, ale výsledek stojí za to! Dojedete na klidnou, a dokonce i relativně čistou pláž a jako bonus zde najdete „restauraci“ s houpacími sítěmi. Při popíjení koktejlu můžete pozorovat rybáře, kteří třeba zrovna pro vás loví čerstvou večeři.
Tip na závěr
Jakmile nejste omezeni a půjčíte-li si vlastní skútr, tak lze objevovat různá zákoutí ostrova. Můžete dojet na pláže opravdu opuštěné, kde budete úplně sami. Stačí se prostě vydat na vedlejší cestičky směřující k pobřeží. Plave i sluní se rozhodně lépe na jihovýchodní, jižní, celé východní a severní straně ostrova. Severovýchod spadá spíše do rybářské oblasti a podobně tomu je i na východní straně ostrova.
A tečka na konec: Na prozkoumání ostrova Phu Quoc se hodí mít stažené offline mapy (vřele doporučuji naše mapy.cz, osvědčily se mi zatím všude!).