Každý z nás má občas chuť hodit vše za hlavu a začít znovu na novém místě. A v životě cestovatele to platí dvojnásob. Mé dobrodružství začalo přesně před rokem, kdy jsem se, po návratu z absolventské zahraniční stáže v Portugalsku, marně snažila sehnat v Česku práci v oboru. Můj osobní život také nebyl zrovna růžový, takže když mi kamarádka nabídla, že se jí uvolnil pokoj na bytě v Londýně, zabalila jsem si kufry a vyrazila vstříc lepším zítřkům, stejně jako tisíce dalších mladých lidí z celého světa.
Kdo by čekal čajové dýchánky s britskými gentlemany v rozkvetlém parku s vyhlídkou na právě projíždějící kočár s královskou rodinou, je na omylu. Když mě po příjezdu praštilo do nosu pronikavé aroma kari, začalo mi docházet, že současný východní Londýn, kde se mé nové obydlí nacházelo, zdaleka nepřipomíná Evropu. Zjistila jsem, že několik následujících měsíců strávím jako obyvatel indicko-pákistánské londýnské čtvrti East Ham, kde dle mého hrubého odhadu 80% obyvatel tvoří právě tyto národnosti. Ačkoliv architektura této oblasti je britská, místní přistěhovalci si její interiér upravili k obrazu svému. Dobrá zpráva byla, že alespoň ušetřím za letenky do Indie, protože mám dojem, že jsem z této země viděla již to nejlepší.
Během procházky leckterou čtvrtí ve východní části metropole člověk narazí na opravdu skvostný výběr obchodů se sárím, indickými lahůdkami všeho druhu a může dokonce zavítat do místních svatyní, kde je vstup zdarma. Největší z nich se paradoxně nachází v západním Londýně ve čtvrti Neasden, která je vážně skvostná. Pokud náhodou na sobě máte nevhodné oblečení, jako tehdy já, nezoufejte, správci chrámu vám vhodný oděv zapůjčí a ochotně sdělí historii svatyně i moudra východní filozofie.
Co lze v Londýně navštívit zdarma?
Přestože Londýn patří k nejdražším metropolím světa, existuje zde hodně míst, které lze navštívit zdarma. Britská klasika jsou volné vstupy do všech galerií a muzeí, kterých je v Londýně požehnaně. Coby milovník umění jsem jich navštívila několik a vřele doporučuji Národní galerii na Trafalgarském náměstí, kde mimo jiné visí díla Leonarda da Vinciho, Jana van Eycka nebo Sandra Botticelliho. Bizardní galerie moderního umění Tate Modern zase potěší i neumělce, protože v jejím přízemí se návštěvník může pohoupat na kuriózních houpačkách pro tři lidi najednou a věž galerie skýtá přepychový výhled na město. Ideální dobu k návštěvě tvoří večerní hodiny, jelikož výhled na osvícené mrakodrapy je odsud nejlepší.
Když jsme u mrakodrapů, prohlídka Londýna jistě potěší i stavaře a příznivce architektury, protože ve čtvrti City výškové budovy rostou jedna radost. Jenom za tři roky od mé minulé návštěvy jich přibyla pěkná řádka a do roku 2026 by se mělo postavit 13 nových věžáků. Další z čtvrtí skýtající parádní podívanou na mrakodrapy, je Surrey Quays, kde na vás na břehu řeky čeká výhled jako v New Yorku. Třešničku na dortu činí návštěva Sky Garden, což je tropický park ve vrchním patře mrakodrapu 20 Fenchurch Street, z něhož máte Londýn jako na dlani. A zdarma! Tento zážitek doporučuji mnohem více než London Eye, na kterém jsem byla také.
Vyplatí se jet za prací do Londýna?
Nyní však zpět do indické čtvrti k mé práci. Najít zaměstnání v Británii je od dob Brexitu jednodušší něž dříve. Od května 2018 se minimální mzda zvýšila na 8 liber za hodinu, avšak sehnat dobrou práci je poněkud oříšek. Vytiskla jsem si tedy životopisy a s úsměvem vyrazila obcházet restaurace ve stratfordském nákupním centru Westfield. Zapomněla jsem zmínit, že jsem již měla vyřízený bankovní účet a National Insurance Number (číslo pro zdravotní pojištění v zemi), nicméně v mnoha zaměstnáních vás vezmou i když je ještě nevlastníte.
Již následující den mě čekalo několik pohovorů, po nichž jsem si vybrala pozici servírky v mexické restauraci. Zařízení bylo součást řetězce, tedy nic nóbl, ale zaměstnanci zde vypadali mile a pro začátek mi to vyhovovalo. Hned první směnu jsem na vlastní kůži zažila, že práce servírky je nesmírně náročná, obvzlášť v Anglii, kde si zakládají na výborném servisu. Narozdíl od ČR, když britský zákazník není s čímkoliv spokojený, ve většině případů obdrží jídlo, drinky nebo dezert zdarma. Během mého zaučení jsem omylem objednala hinduistickým veganům hovězí tacos, načež jim manažer musel dát celou večeři zdarma.
Je třeba se tu bát?
Pokud vás zajímá otázka bezpečnosti ve čtvrti East Ham, není to upřímně žádná hitparáda. Po prvních večerních směnách jsem se při návratu domů opravdu bála, nicméně tvrdá práce servírky vás neskutečně zocelí. Když jsem se po pár měsících vracela z restaurace v noci se sendvičem v ruce, nalepil se na mě dvoumetrový Ind se slovy, jestli mu dám kousnout. Byla jsem po náročné směně nesmírně vyčerpaná, hladová a naštvaná na nepříjemné kolegy a zákazníky, proto když jsem na něj zakřičela, že nedám, Ind šokovaně utekl.
Shrnuto, podtrženo, pokud si chcete vydělat dobré peníze a nevadí vám těžká práce, jeďte do Anglie. Není dokonce potřeba ovládat jazyk. V kuchyni jsem během směn v restauraci potkala několik lidí, díky nimž jsem si střihla praxi jako tlumočník z portugalštiny či španělštiny. Mně však po pěti měsících lezly tacos i ušima, rozhodla jsem se tedy změnit své sny o cestování ve skutečnost a podala výpověď.
Čas na změnu!
Již v průběhu zaměstnání jsem si vytvořila seznam zemí, kam bych se chtěla podívat. Nakonec jsem po uvážení, že příliš neznám svůj kontinent, zvolila zůstat v Evropě a přidat i jednu exotičtější zemi – Izrael, kam mě to v poslední době hodně lákalo. Prozkoumala jsem levné lety mezi jednotlivými destinacemi a vytvořila plán Izrael – Itálie – Malta – Španělsko, kam jsem se chtěla vydat na Camino de Santiago. Po zakoupení letenky do Tel Avivu mě přepadla obrovská radost. Konečně jsem našla odvahu vyčerpávající práci opustit a začít žít.
V Londýně jsem ještě strávila zhruba dva týdny, během nichž jsem si mohla vychutnat toto 8 milionové město plnými doušky. Vyzkoušela jsem konečně pravé indické kari v jedné z restaurací v mé ulici. Navštívila mou oblíbenou alternativní čtvrť Camden Town, kterou vřele doporučuji pro nákup originálních věcí. Doporučuji i slavný Portobello Market, kde se člověk může zároveň pokochat útulnou architekturou Notting Hillu. Den můžete zakončit relaxací na nedalekém Primrose Hill, který poskytuje výhled na londýnské panorama.
V této pulsující megalopoli, kde se prolínají kultury z celého světa, si zkrátka přijde na své každý. Pro život tohle znečištěné a přelidněné město spíše nedoporučuji, avšak pro návštěvu, i díky extra levným letům z Česka, je Londýn povinnost. Když jsem v letadle zanechala britské hlavní město za sebou, upřímně se mi ulevilo. Přesto této zkušenosti nelituju. Těchto pět měsíců, během nichž jsem například musela sama obsluhovat i zhruba 80 lidí najednou, mě mnohé naučilo. Jen díky tomu si nyní můžu vážit přírody, kreativní práce i mé domoviny.
Zajímavosti a doporučení:
- Stejně jako Češi, i Britové patří mezi milovníky alkoholu. Od čtvrté hodiny, kdy mnozí končí v práci, nezůstane jediná londýnská hospoda prázdná. Pohled na místní kravaťáky s půllitrem v ruce již patří k místnímu koloritu.
- Londýn je svou polohou ideální základnou pro jednodenní výlety. Mezi mé favority patří Brighton, Windsor, Oxford a Cambridge, kam jezdí pravidelné autobusové či vlakové linky. Doporučuji také Stonehenge, zde se však dá dostat jedině autem nebo přes organizovaný zájezd.
- V britském hlavním městě najdete několik přepychových parků. Nejkrásnější z nich je Regent’s Park, St James‘ Park nebo Kensington Gardens. Nenechte si ujít ani Hampstead Heath, kde se natáčelo několik filmů.
- Londýnská hromadná doprava je velmi drahá, vyplatí se tedy jezdit spíše autobusy než metrem. Navíc v rámci nového zákona starosty Londýna můžete jezdit hodinu v kuse různými autobusy za stejnou cenu. Platit se dá i kreditní kartou.
- Londýn je rájem nákupů, mezi nejlepší místa patří Oxford Street, kde najdete mimo jiné i obrovský Primark. Za dalšími nákupy vyražte do Stratford Westfield nebo pro originálnější zboží již zmíněný Camden Town.