Loučení se starým rokem a vítání nového neprobíhá všude na světě vždy stejně. Podobně jako Vánoce, tak i příchod Nového roku si každá země utváří podle svých vlastních tradic a zvyklostí. Víte, jak probíhají oslavy vítání Nového roku v Rusku? Kdy vítají Nový rok v Číně nebo Grónsku? A jaké tradice se drží v Japonsku, Portoriku, Rakousku, Gruzii či na Islandu?
Rusko
Po tom, co byly Vánoce (i všechny ostatní církevní svátky) po roce 1918 v Rusku zakázány, se nejdůležitější den v roce přesunul na Nový rok. I dnes, když je Vánoce po rozpadu Sovětského svazu opět povoleno slavit, zůstávají spíše skromnými svátky.
Ty hlavní oslavy se konají na Nový rok. Ten však spíše vypadá jako náš Štědrý večer. Rodiny se schází u ozdobeného stromečku – tzv. jolky, kolem něj společně tančí a zpívají. Dárky roznáší děda Mráz spolu se svou pomocnicí Sněhurkou, kteří cestují na saních až z předaleké Čukotky. O půlnoci pak rodiny vyrážejí do ulic a vítají příchod Nového roku. Rusko je však země s dlouhou tradicí pravoslavné církve, která počítá dny podle juliánského kalendáře, který je vůči tomu našemu gregoriánskému o necelé dva týdny pozadu. Běžně proto Rusové slaví příchod Nového roku nejen 31. prosince, ale i 14. ledna.
Čína
Nový rok 31. prosince, jak to známe my, se v Číně slaví jen symbolicky. O půlnoci se vypustí pár rachejtlí a jde se spát. Protože se ale Číňané řídí lunárním kalendářem, monstrózní oslavy vítání Nového roku se v Číně konají v rozmezí 21. ledna a 20. února. Datum čínského Nového roku není pevně dané, řídí se totiž podle příchodu druhého nového měsíce po zimním slunovratu.
Tyto oslavy s názvem Spring festival (u nás jako Svátky jara) jsou nejdůležitějšími svátky celého roku. Slaví se nejen v Číně, ale ve všech čínských komunitách po celém světě. Příchod Nového roku se vítá ohňostroji, dělobuchy a tradičními průvody. Celá Čína je vyzdobena v červené, protože tato barva tu znamená štěstí a prosperitu. Součástí dekorace je i zvíře, které podle lunárního kalendáře bude symbolem následujícího roku. Oslavy trvají dlouhých 15 dní a každý den se drží různé čínské tradice a rituály. Svátky jara jsou pak ukončeny festivalem Svátky lampionů.
Japonsko
Nový rok je důležitým dnem roku a slaví se 5 dní – od 31. prosince do 4. ledna. Japonci jsou zaneprázdněni velkým úklidem a výzdobou svých domovů. Poslední den v roce se rodiny obléknou do svátečních šatů a sejdou se u slavnostní večeře.
O půlnoci nastává rituál zvaný Joya no Kane. V buddhistických chrámech po celém Japonsku se rozezní zvony, které odbíjí přesně 108 úderů. Podle buddhistické filozofie je číslo stejné jako počet lidských tuh, které vedou k bolesti a utrpení. Právě odbíjení zvonů je má od negativních emocí nahromaděných za celý rok očistit.
Portoriko
Nový rok se v Portoriku nazývá “Despedida de Año” nebo “Año Viejo”. Stejně jako Japonci, tak i Portorikánci zahajují generální úklid. Kromě svých domovů si však berou do parády také auta, zahrady, někdy dokonce ulice. Tradicí je také házení kýblu s vodou z okna, aby se zbavili negativní energie z minulého roku.
O půlnoci příchod Nového roku vítají jezením hroznů (stejnou tradici mají i ve Španělsku). Člověk jich musí stihnout sníst 12 během odbíjení půlnoci – jeden hrozen za jedno odbití. Každý snědený hrozen znamená jeden měsíc štěstí v následujícím roce. Ty rychlojezdlíky, kteří stihnout sníst všechny hrozny, než dozní poslední úder, čeká opravdu šťastný rok. Po vypuštění ohňostrojů se poslouchá báseň “El Brindis del Bohemio”, kterou hrají v rádiích.
Grónsko
V Grónsku se Nový rok slaví hned dvakrát! Protože je Grónsko dánským ostrovem, první vlna oslav probíhá už ve 20.00 hodin, kdy Nový rok doráží do Dánska. Vítání se rozjede ještě jednou tradičně o místní půlnoci. Obě dvě oslavy se neobejdou bez salvy ohňostrojů a dělobuchů.
Rakousko
Ve Vídni se na Nový rok stal tradicí světově proslulý Novoroční koncert (“Neujahrskonzert”) vážné hudby, který se koná už od roku 1941. Dopolední vystoupení Vídeňské filharmonie běží na obrazovkách v domácnostech po celém světě. Během poslední sklady “Na krásném modrém Dunaji”, která je doprovázená potleskem publika, se hudebníci s návštěvníky loučí přáním šťastného Nového roku.
Gruzie
Stejně jako v Rusku, tak i v Gruzii dostávají rodiny své dárky 31. prosince. Tady je však nosí “Tovlis Papa” (děda Sníh). Je oblečený celý v bílém včetně čapce a pláště “nabadi” šitého z ovčí vlny a čiší z něho chlad hor Kavkazu, ze kterých pochází. Poslední den v roce obchází celou Gruzii a obdarovává děti sladkostmi. Ti pro dědu Sněha na oplátku připravují tradiční pochoutku „Churchkhela“ z vlašských ořechů a hroznové šťávy, která má tvar jako klobása. A stejně je tomu i s příchodem Nového roku, který se stejně jako v Rusku, i zde slaví dvakrát.
Island
Vánoční svátky na Islandu, které probíhají 23. prosince do 6. ledna, tedy včetně Nového roku, se nazývají Jól a jsou opředeny mnoha zvyky a tradicemi. Poslední den v roce je jedním z nejdůležitějších událostí roku na Islandu. I když se příchod Nového roku tradičně vítá o půlnoci v záři ohňostrojů, v noci se dějou podle pověstí zvláštní magické věci. Krávy umí mluvit, tuleni na sebe berou lidskou podobu, skřítci elfové stěhují své domečky a mrtví vstávají z hrobů.
