Eilat (čti Elat), rychle rostoucí město na jihu Izraele, zažívá v současné době díky otevření nedalekého letiště Ovda, kam Ryanair zavedl novou levnou linku z Prahy, boom českých turistů. Město nadchne nejen milovníky prázdinových radovánek u moře, ale potěší i dobrodružné povahy díky svým národním parkům. Jaká má návštěva byla a stojí za to Eilat navštívit?
Originální příjezd do města
Jak jsem zmínila v mém předchozím článku, objevila jsem, že je v Izraeli velmi populární autostop. Proto jsem se rozhodla dopravit se z Ein Gedi (kibbutz na pobřezí Mrtvého moře) do Eilatu právě tímto způsobem. Svatá země je rájem solo cestovatelů, najít si zde nové přátele je proto opravdu snadné. Není tedy překvapením, že jsem nakonec nestopovala sama, ale přidal se ke mně nový kamarád z Číny.
První auto nám zastavilo po asi dvou minutách. Řídila jej postarší lékařka, která jela do asi 50 km vzdáleného města Ein Bokek. Cestu jsme přijali, a když nás řidička vysadila na autobusové zastávce, překvapilo nás, že se zde již nacházeli další mladí stopaři, kteří zde také uvízli. Poradili nám, ať dál raději nestopujeme, protože většina aut odsud odbočuje do jiného města a do Eilatu pokračuje málokdo.
Vzhledem k tomu, že do Eilatu jezdí autobusy pouze párkrát za den, autobus přijízdějící za několik hodin byl téměř plný. Měli jsme štěstí, že jsme se spolu s ostatními zhruba osmi stopaři akorát vešli, jinak by nás řidič nevzal. Pokud tedy plánujete dopravit se do Eilatu dálkovým autobusem, doporučuji si rezervovat jízdenku dopředu přes internet.
Život v Eilatu
Vzhledem k tomu, že letovisko nabývá na popularitě, ceny za ubytování jsou zde vysoké. Proto jsem pro svůj pobyt v Eilatu znovu zvolila Couchsurfing. Podotýkám, že jsem zde pobývala ještě před otevřením nového letiště, najít ve městě hostitele proto bylo velmi snadné.
Měla jsem obrovské štěstí na hostitele. Byl jím zhruba třicetiletý muž, který se podílel na stavbě již zmíněného letiště. Ačkoliv mě ze začátku lehce vyplašil svým arabským zevnějškem, jednalo se o velmi přátelského a ochotného člověka. Vyzvedl mě na autobusovém nádraží a ihned se zeptal, co bych v oblasti chtěla navštívit. Když jsem se zmínila o národních parcích, navrhl mi, že mě tam další dny vezme autem, protože měl zrovna volno v práci.
Zvláštnosti na cestě do Red Canyonu
Následujícího dne jsme se vypravili do prvního národního parku – Red Canyonu. Pro návštěvu tohoto místa vřele doporučuji mít k dispozici auto. Během cesty jsem nemohla přehlédnout všudypřítomné vysoké ostnaté ploty podél cesty. Můj průvodce mi vysvětlil, že se jedná o hranici mezi Izraelí a Egyptem. Dodal, že ploty jsou ostnaté kvůli pašerákům drog.
Všimla jsem si také zvláštních pevností na egyptské straně. Bylo mi řečeno, že je zde Egypťané postavili z obav před Islámským státem, jehož několik členů na Sinajském poloostrově pobývá.
Red Canyon
Během procházky údolím dechberoucího kaňonu si člověk připadá jako v Americe. Na místě se nacházelo minimum turistů, proto si zde vychutnáte opravdové ticho, které místu přidává na jeho kouzlu. Návštěvník si může vybrat z několika trekingových tras. Zvolili jsme si delší, která nabízela fantastické výhledy na oblast. Protože se jedná o poušť, doporučuji vzít si s sebou hodně vody a dát obvzláště pozor na značení trasy. Turista se zde dokáže lehce ztratit. Přesto návštěvu Red Canyonu vřele doporučuji.
Koupání v Rudém moři
Po příjezdu z Red Canyonu jsme zamířili na pláž. Jelikož Eilat leží na pobřeží Rudého moře, nabízí velmi čisté pláže s průzračnou a teplou vodou. Tento region je oblíbený pro šnorchlování. Bohužel týden před mým příjezdem pršelo, voda tedy byla zakalená a nic jsem neviděla. Nemusíte mít však strach, v Izraeli prší málokdy.
Vzrušující Timna park
Další den jsem se svým hostitelem zamířila do Timna parku. Jedná se o obrovský národní park s rozlohou 15 000 akrů, pro návštěvu tohoto místa je tedy nezbytné mít auto. Nicméně z Eilatu se rovněž pořádají hromadné zájezdy autobusem.
Místo se chlubí rozmanitou historií, můžete zde tedy nalézt pravěké zkameněliny i fresky ze Starého Egypta. Nachází se zde také pozůstatky komplexu dolních tunelů, jelikož zde Staří Egypťané těžili velké množství hornin. Jednotlivá místa jsou od sebe vzdálená i pár kilometrů, přeprava autem je tedy i kvůli velkému vedru nutná.
Ztraceni v Timna parku
Z Timna parku mám také jednu, dnes již úsměvnou, historku. Když jsem zpět v ČR hledala Couchsurfing v Eilatu, v referencích mnoha hostitelů jsem se dočetla historky cestovatelů, kteří se v Timna park ztratili. Vidina této dobrodružné zkušenosti mi pošetile zaváněla zajímavým zážitkem… Zkrátka, dávejte si pozor, co si přejete!
Během delšího treku v Timna parku jsme zjistili, že jsme se vážně ztratili, přestože můj hostitel zde již několikrát byl. Na většině území není signál, doporučuji tedy nevzdalovat se od auta příliš daleko. Naštěstí jsme po asi půl hodině bloudění auto našli. Navzdory tomu má návštěva Timna parku patřila k největším zážitkům z Izraele.
Cyklistický závod v Izraeli
Pobyt v moderním Eilatu jsem si nakonec o den prodloužila, protože jsem coby fanoušek cyklistiky chtěla zahlédnout finiš slavného cyklistického závodu Giro d’Italia, které končilo právě zde. Vše bylo perfektně připravené a jednalo se o skvělou událost. Zjistila jsem, že Izraelci patří mezi skutečné fanoušky cyklistiky a závod intenzivně proživali. Moc jsem toho přes davy lidí neviděla, ale přesto jsem byla ráda, že jsem se mohla stát svědkem závodu.
Neváhejte tedy využít levných spojů do Eilatu a vydejte se prozkoumat tento prázdninový ráj, kde si přijde na své každý. Pokud jste zvídavé povahy, nevynechejte Timna Park, Red Canyon a vyzkoušejte stopování! Právě o něm bude můj další díl o cestách Izraelem. Rozhodla jsem se totiž mou výpravu zakončit v dobrodružném duchu a stopovat sama z Eilatu přes celý Izrael až do Tel Avivu. Jaké je stopování v Izraeli? Má mít člověk strach, když cestuje sám? Co mě po cestě překvapilo? A co dělat když se v noci ztratíte ve velkoměstě, kde jsou všechny nápisy v hebrejštině? O tom se dozvíte příště!
Zajímavosti:
- Zatímco vstup do Red Canyonu je zdarma, za návštěvu Timna Parku zaplatíte 44 šekelů. Nicméně obě místa stojí za návštěvu a rozhodně se nenechte vstupným odradit.
- Alkohol je v Izraeli nesmírně drahý, pokud tedy patříte mezi šetřílky, doporučuji bujaré večírky vynechat. Pokud jste však milovníci mejdanů, vyražte alespoň jednou do ulic. Izraelské party jsou vážně skvělým zážitkem.