Ačkoliv jsem až tak nevěřila, že splouvat „Baťák“ na „vodním domě“ rychlostí max 8 km/h může představovat extra dobrodružství, čekalo mě vcelku velké překvapení. Vydat se plout po kanále nebylo až tak mým snem, ovšem jsem pro každou novou zkušenost a vyplatilo se. A v čem tedy spočívá kouzlo a zábava v plavení se po jednom z českých vodních kanálů? Vyjmenovat mohu hned několik důvodů…
Původně jsme cílili na vnitrozemské vodní cesty v zahraničí. Konkrétně v Holandsku. Ovšem díky nastalé situaci omezení cestovaní spojené s koronavirovou pandemií, padlo rozhodnutí proplouvat se Českem houseboatem.
Poprvé na lodi…
Až posléze mohu zhodnotit, že to byla výborná volba začít nejprve u nás. A to z několika důvodů. Zejména člověk se „naučí plavat v malé hloubce“. Ačkoliv je hloubka v kanále cca 1,5 metru, tak tím chci říct něco jiného…
Máte zde totiž možnost vyzkoušet si plavbu na malém, vcelku málo frekventovaném a relativně přehledném úseku, než se pustíte do několika stovek kilometrové změti vodních cest v Holandsku či ve Francii. Ovšem vřele doporučuji udržovat pozornost na 100 % i na Baťově kanále, ať vás to nezavede na jez nebo nezahnete špatně (jako se nám téměř přihodilo v Hradišti, je opravdu dobré dívat se občas i do mapy, i když to může znít směšně vzhledem k velikosti kanálu).
Výhodou oproti zahraničí je i cena za houseboat. Za víkend (ač rezervujete od pátku, tak proškolení a předání lodi probíhá ve čtvrtek navečer) zaplatíte kolem 6 000 Kč. Z mého zběžného zjišťování cen v Holandsku se jedná asi o dvojnásobně nižší cenu.
Pár důležitých poznatků…
A zde máme několik zajímavých faktů… Obecně pojem kanál v tomto kontextu představuje vlastně řeku, ale na rozdíl od ní je vytvořen uměle, a to většinou za účelem plavby lodí. V Čechách najdeme hned několik kanálů, zejména v Jižních Čechách.
Na houseboatu lze splouvat samozřejmě i pomalu tekoucí řeky. I trasu Baťova kanálu prolínají úseky, kdy se plavíte po řece Moravě (v číslech 27 km po řece a 24,8 km po kanálu). A k samotnému „Baťáku“. Ten se nachází ve Zlínském kraji a měří (v doplnění o říční úseky) cca 52 km. Plout můžete v jeho nejdelší trase z Otrokovic až po slovenské Skalice. Část trasy dokonce vede po hranici mezi námi a slovenskými sousedy. Přístavů zde najdete 8 a 13 plavebních komor, které slouží k překonávání výškových rozdílů hladiny vody na kanále (aneb přes jez to s houseboatem moc nejede…).
Zjistěte si, kde se dá kotvit…
A když jsem zmínila ty přístavy, tak jedno upozornění: Kotvit s lodí můžete teoreticky všude, kde to není vyloženě zakázané. Nicméně v praxi to není přijímáno zrovna pozitivně. Po okrajích kanálů občas zahlédnete „po domácku“ postavená mola a domácí si tvrdě brání své právo (tím si nejsem jistá) na výhradní kotvení v těchto místech. Nicméně upozornění v podobě cedule s nápisem zde většinou nehledejte. Místní si to většinou hlídají sami a upozorní vás (většinou spíše nepříjemně, asi se o kotvení pokouší neustále někdo), že tam tedy né…
Kde začít s plavbou?
Obecně je víceméně jedno, z kterého z 8 přístavů vyplouváte. My si vybrali lodní společnost Baťák na člunu, kterou mohu vřele doporučit. Velmi dobrý přístup majitele plus jsme dostali lahev Bohemky na uvítanou. Vyjížděli jsme ze Strážnice, z druhého, menšího přístavu, který je pojmenovaný „Ostrov Pepka námořníka“. Existuje velmi velké množství agentur, které půjčují lodě, nicméně zájem o půjčení je obrovský, plánování případné cesty vyžaduje větší časovou rezervu.
Největší výzvu na kanále pro mě představovalo neoťukat (ideálně se vůbec nedotknout) v přístavu další lodě – zejména místních, jsou na to vysazení (v sezóně se tam plaví denně několik desítek nezkušených kormidelníků a přeci jen je vcelku obtížné s lodí zacházet). Ovšem neočekávejte žádné katastrofické scénáře, i když člověk trochu ťukne do souseda, tak se nic zásadního nestane. Nebo alespoň já jsem nepotkala žádné trosky lodí…
Houseboatem po Baťově kanále…
Ještě se přesuneme k zajímavostem z historie Baťova kanálu. Na internetu se toho dočtete hodně, ovšem pokud narazíte na sdílnou obsluhu komor, info můžete mít doslova z druhé ruky (děti pamětníků). V Petrově jsme padli na jednoho takového. Pověděl nám třeba, že při splutí celé trasy překonáte cca 18 m výškového převýšení. Nebo že při budování vodní cesta v letech 1935–1938 zde našlo práci kolem 1500 pracovníků, a to byl také jeden z důvodů, proč výstavbu kanálu financoval velkou měrou stát.
Z výpovědí místních se zdá, že Tomáš Baťa je v regionu oblíbený. A proč se vlastně rozhodl postavit tento kanál? Kupodivu výstavba údajně představovala levnější cestu pro dopravu lignitu („mladší hnědé uhlí), než jakákoliv jiná forma dopravy. Lignit se těžil z Ratíškovických dolů (které vlastnila firma Baťa) a dopravoval se do Otrokovic, kde sloužil jako palivo v tepelné elektrárně, jež zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou. Zajímavostí je, že nákladní čluny byly bez motoru, a proto čluny poháněly (po břehu) nejprve koně, poté traktory. A z toho důvodu si můžete všimnout i podchodů pod mosty. Tyto podchody jsou postaveny na vnitřní straně pod mostem, nad vodou. Tímto způsobem bylo možné čluny s nákladem táhnout plynule.
Zajímavostí na trase uvidíte několik. S dopravou lignitu souvisí Výklopník v Sudoměřicích. Vysoká budova sloužila k překládání lignitového uhlí z železnice na lodě. Vagóny s nákladem se pomocí lanového navijáku vytáhly dovnitř výklopníku takovou kolébkou s výsypkou. Nakloněný vagon pak čelními dveřmi vysypal prašný lignit do připravené lodi. Zařízení a budovu si za malý poplatek můžete prohlédnout a počíst si i spoustu informací o Baťově kanále. Nyní budova slouží nejen jako „muzeum“, ale také jako vyhlídková věž (dle mě pro odvážlivce!). A také zde najdete jednu z mnoha hospůdek.
Na kole kolem kanálu…
Kromě plavby se můžete snadno přesunout i na cyklo trasy. Některé houseboaty mají držáky na kola a můžete si tedy vyjet na projížďku z jakéhokoliv přístavu. Mě osobně se líbily i procházky po okolí. Ve Strážnici jsme si prošli zámecký park a dostali se až na náměstí. Avšak nedostali jsme se do Skanzenu, který nám místní také doporučovali. Ve Veselí se nachází vcelku hezký park s dřevěnými sochami a zelenými bludišti a hlavně restaurace Astoria, kde moc dobře vaří (sice interiér nic moc, ale jídlo výborné).
Kouzlo houseboatu
Ovšem tím naprosto nejkouzelnějším pro mě byly noci na housboatu. Na celé trase najdete přístavy méně frekventované i více. Vybíráte si, zda přespíte na místě, kde slyšíte hudbu z restaurací, ruch městečka, máte přístup k elektrice či sprchám. Nebo zakotvíte na hůře vybavených místech. To jsem si užívala nejvíce. Přímo v přírodě. Večer můžete poslouchat žáby a pozorovat hvězdy téměř bez světelného smogu, k ránu velmi intenzivně prozpěvuje velké množství různých druhů ptactva (plus asi i ty žáby, to jsem nějak nedokázala identifikovat v té záplavě zvuků). Nicméně dohromady se jedná o velmi příjemný harmonický zážitek. A když se vám poštěstí, zahlédnete k ránu ledňáčka či bobra.
Doporučení na závěr
Sezóna začíná dle počasí, ale většinou se pohybuje v rozmezí měsíců květen až září. Vřele doporučuji vyjet mimo vypjaté letní prázdniny. Mojí zkušeností je květnová plavba houseboatem a už tak se zde vyskytovalo vcelku velké množství dalších plavidel. Na Baťáku jich údajně kotví něco kolem 130. Během léta se dle slov místních stává běžně, že před komorami čeká i přes deset lodí v jednom směru (do komory se vejdou tak 4 lodě). Napuštění či vypuštění komory trvá cca 15 až 20 minut, takže si každý dokáže spočítat, že mohou nastat i vcelku velké časové prodlevy… nicméně co komora, to občerstvení, takže i prodlevy mohou představovat vítanou skutečnost na vaší plavbě houseboatem.
Může se hodit:
I pro cesty po Česku si můžete sjednat pro pocit klidu cestovní pojištění na cesty s 50% slevou, které najdete na tomto odkazu.