Niagarské vodopády jsou slyšet na vzdálenost několika kilometrů. Řeka Niagara, která vytéká z Erijského jezera, náhle zrychluje svůj tok a přes široký skalnatý okraj ve tvaru podkovy voda padá dolů a vlévá se do jezera Ontario.
Divoké peřeje – Niagarské vodopády
Pohled na tento monumentální severoamerický vodopád je opravdu úžasným zážitkem na celý život, a ten kdo zde byl, to může jen potvrdit. Velikost této přírodní scenérie si nejlépe vychutnáte při pohledu z vyhlídkové terasy nebo z helikoptéry. Vodopády můžete obdivovat i ze spodního pohledu na některé z vyhlídkových lodí, ale horní pohled je naprosto úchvatný. Sílu padající vody můžete pocítit i při procházce po promenádě Table Rock nebo po turistických chodníčcích vedoucích kolem vodopádů. Niagarské vodopády jsou v noci osvětlené, což je působivé zejména v zimě, kdy je voda částečně zamrzlá.
Jeskyně větrů
Pro odvážnější návštěvníky je možnost podívat se za vodní oponu v tzv. Jeskyni větrů na Kozím ostrově. Vemte si ale špunty do uší – hluk padající vody je neskutečně ohlušující. Mimochodem z Kozího ostrova se čas od času někdo vrhne střemhlav do vodopádu. Bohužel jen málo z nich skok přežije. Vy to tedy opravdu nezkoušejte.
Turistická atrakce
Niagarské vodopády přitahují vleké davy turistů a návštevníků z celého světa. Průměrně je navštíví asi 13 milionů lidí ročně, takže se připravte, že jde spíše o zábavní park než přírodní úkaz. Kromě vodopádů se zde nachází řada dalších atrakcí, například otáčivá restaurace s výhledem a tzv. Galerie odvážlivců v kině IMAX. Najdete tu i kasino, obrovský nákupní komplex, několik golfových hřišť, botanickou zahradu a také zoo.
Na hranici mezi Kanadou a USA
Na kanadské straně Niagarského vodopádu padá voda přes široký skalnatý okraj ve tvaru podkovy, odtud také pochází pojmenování Horseshoe Falls (Podkova nebo také Kanadský vodopád). V americké části jsou dva menší vodopády – Americký vodopád a vodopád Bridal Veil (Svatební závoj), které od sebe odděluje ostrůvek Luna. Vodopády jsou prakticky nepřetržitě ukryty v mlžném oparu, který zde vytváří rozstřikující se voda.
Víte, že…
- Vodopády vznikly asi před 12 500 lety, na konci poslední doby ledové. Tehdy začala voda z tajících ledovců odtékat do Atlantiku. Právě mezi pozdejšími jezery Ontario a Erijským se doslova řítila vodní masa z výšky několika desítek metrů. Vodopád byl v té době na místě dnešního Queenstonu. Pak se díky erozi každý rok posunoval asi o 1,2 metru proti proudu. Díky erozi tak vznikla přes 11 km dlouhá rokle Niagary, jak ji známe dnes.
- Posun eroze se však podařilo zpomalit na cca 8 cm za rok. A to díky stavebím opatřením, které zde vznikly již v 70. letech 20. století a také díky tomu, že je dost vody odváděno do nedaleké elektrárny s výkonem 4400 MW.
- Největší průtok vody je od dubna do října, průměrný průtok vodopádu je asi 2800 m3/s. Maximální výška vodopádu se udává 57 metrů, maximální šířka je pak 980 metrů (bez ostrovů). Hloubka vody pod vodopádem je asi 57 metrů. Rozdíl hladin mezi Erijským jezerem a jezerem Ontario je asi 100 metrů.
Chcete-li se dozvědět více, než toto úchvatné místo navštívíte nebo jen načerpat inspiraci, podívejte se na francouzský dokument Niagarské vodopády – divoké peřeje s českým dabingem.