Norsko je nádherná země. Sen milovníků nedotčené přírody, hor a divočiny, a lovců dobrodružství. Jedním takovým velkým lákadlem jsou v Norsku jeho unikátní vyhlídky, které nenajdete nikde jinde na světě. A některé z nich jsou na takových místech a v takových výškách, že se vám na nich pořádně rozpumpuje adrenalin. Tady jsou. Čtyři vyhlídky v Norsku, které musíte zažít na vlastní husí kůži.
1) Kazatelna Preikestolen
Vyhlídka Preikestolen, v překladu Kazatelna, je skála se čtvercovou plošinou, která vyčnívá nad fjordem 604 metrů vysoko. A to bez jakéhokoliv zábradlí. Což, jak brzy zjistíte, je tady v Norsku běžnou záležitostí. Výstup na Preikestolen nepatří k nejlehčím. Výhled odtamtud na Lysefjord je ale tak ohromující, že se z Kazatelny stalo jedno z nejnavštěvovanějších míst v Norsku. Nadchnul dokonce americké filmaře, kteří zde v roce 2018 natočili scénu pro film Mission: Impossible – Fallout.
Jak se na Preikestolen dostat?
Kazatelna leží u Lysefjordu v jihozápadním Norsku, cca hodinu a půl cesty od města Stavanger. Odtud plují trajekty do Tau a potom (pokud nemáte auto) autobusem do výchozího bodu Preikestolen Fjellstue.
2) Balvan Kjeragbolten
Na opačné straně Lysefjordu se tyčí hora Kjerag. Spíše ale než hora samotná, návštěvníky přitahuje její výběžek nad Lysefjordem, kde se nachází přírodní zajímavost Kjeragbolten. V nadmořské výšce 984 metrů se tu zasekl velký balvan mezi dvě skály. Pod kamenem není nic než hluboká propast. Kámen je však volně přístupný. Pokud tedy máte tu odvahu, můžete si udělat fotku, jak na něm stojíte.
Jak se na Kjeragbolten dostat?
Výchozí bod túry je z parkoviště Øygardstøl.
3) Trolltunga – když trolové vyplazují na svět jazyk
I když se před lidmi schovávají, jsou trolové právoplatnými obyvateli Norska (i ostatních severských zemí). Sami Norové je mají tak rádi, že po nich pojmenovali několik míst. Kromě Trolí stezky, fjordu či stěny tak v Norsku narazíte i na tuto vyhlídku Trolí jazyk. Tedy až po tom, co se k němu vyškrábete. Trolí jazyk se totiž jmenuje úzký skalní výčnělek, který se „vznáší“ 700 metrů nad jezerem Ringedalsvatnet. A dostat se k němu není vůbec snadné. Na zdatné trekaře čeká zdolání 22 kilometrů dlouhé trasy (dohromady tam a zpět) s více než 700metrovým převýšením.
Praktické info před cestou:
Na Trolí jazyk vyrazte hodně brzy ráno. Zdolání dosti náročné túry vám zabere 8-10 hodin. (A ještě tak hodinku si přičtěte stání ve frontě na vrcholu Trolltungy na fotku.) Nepodceňujte výbavu. Na nohy nasaďte pevné boty, přibalte teplé a neprodyšné oblečení včetně čepice. Nezapomeňte na dostatečnou zásobu vody. Všechny místní ukazatele doporučují nedokončovat túru, pokud Trolího jazyka nedosáhnete do 16 hodin odpoledne. Hrozilo by pak, že to nazpět nestihnete za světla a jít tuto trasu za tmy opravdu nechcete.
Jak se na Trolltungu dostat?
Stěžejní město je Odda v jižním Norsku. Startovacím bodem na Trolltungu je od parkoviště v Skjeggedalu, kam (pokud nemáte auto) jezdí z Oddy shuttle bus.
4) Nordkapp – až na konec Evropy. Anebo ne?
Nordkapp už sice není tak adrenalinová vyhlídka jako Preikestolen, Kjeragbolten nebo Trolltunga, ale mráz po zádech vám na ní bude běhat stejně. Zatímco tři předchozí vyhlídky leží v jižním Norsku, na Nordkapp si musíte popojet. A to přes celé Norsko, až na jeho úplný sever. Tedy skoro.
Mnoho lidí se stále mylně domnívá, že Nordkapp je nejsevernější bod Evropy. I když se nachází na ostrově, který leží ještě dál než oficiální nejsevernější bod pevninské Evropy, pořád zůstává „tím druhým“. Ještě o kousíček více na sever (o 0°1‘13‘ zeměpisné šířky) ho předčil mys Knivskjelloden. Nic z toho však Nordkappu na jeho slávě nijak neubírá a bývá vysněným cílovým místem mnoha cestovatelů putujících po Norsku.
A co na něm tedy všichni vidí? Nordkapp je 308 metrů vysoký útes s glóbem, ze kterého se otevírá fascinující vyhlídka na otevřené Barentsovo moře. Nejvíc zvědavců se sem pak sjíždí v létě o půlnoci. Právě v tuto dobu se tu dá pozorovat půlnoční slunce, které nezapadá pod obzor.
Jak se na Nordkapp dostat?
Směr sever Norska, až na konec silnice E69. Nordkapp leží na ostrově Magerøya, na který se jede dnes již bezplatným podmořským tunelem.
